svorníková výztuž

Hornictví

Hornictví, druh výztuže pro zajištování důlních děl převážně v rudných dolech. Principem této výztuže je zakotvení svorníků v hornině a stažení svorníkové výztuže tak, aby vznikl horninový nosník, který má větší únosnost, než je součet únosností jednotlivých vrstev horniny. Svorníkové výztuže se rozmisťují v řadách nebo šachovnicově a často se navzájem spojují ocelovými pásy, ocelovými lany nebo se podkládají drátěným pletivem. Délka svorníků je 1,2–1,8 m. Podle druhu a způsobu zakotvení jsou svorníkové výztuže: a) s kotvenými hlavicemi, tj. s klínovou kotvou nebo rozpínací kotevní hlavicí. Svorníky jsou bodově zakotveny konci vývrtů, b) železobetonové, kde svorník zasunutý do vývrtu se utěsňuje rychle tuhnoucí cementovou maltou, c) lepené, kde se do skleněné ampule ve vývrtu, která obsahuje plasty, zarazí kotvící svorník. Rozdrcením ampule se uvolní viskózní směs, která dobře přilne ke stěnám vývrtu a vytvoří s horninou pevný celek.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: důlní výztuž.