švédský balet

Tanec

Počátky se datují od 17. století, kdy bylo uvedeno první baletní představení při královském dvoře. Soustavnější rozvoj nastal po vzniku Královské opery ve Stockholmu roku 1773, kdy byl vytvořen též baletní soubor. V polovině 19. století ovlivnil vývoj švédský baletní mistr A. Selinder (*1809 – †1879). Uvedl významné romantické balety, snažil se též prosadit skandinávské národní tance. Na upadající baletní umění konce 19. století zapůsobila vystoupení zahraničních umělců (A. Pavlovová, M. Fokin, I. Duncanová). Pod vlivem Ruského baletu S. P. Ďagileva založil R. de Maré baletní skupinu Švédský balet, která v letech 1920–1925 úspěšně působila v Paříži. Vedoucím tanečníkem a choreografem byl J. Börlin, usilující o umělecké využití skandinávského folklóru (Svatojánská noc, Bláznivé panny, Obětování) a nacházející inspiraci i u jiných národních kultur. Významná byla jeho spolupráce s malířem J. Légerem, hudebními skladateli A. Honeggerem, D. Milhaudem a jinými. Nejvýznamnější inscenace (Stvoření světa, Svatebčané na Eiffelce) převzala do svého repertoáru po zániku Švédského baletu Královská opera (soubor Švédský královský balet). Pokusy o novou renesanci švédského baletu se uskutečňují od 50. let zejména pod vlivem zahraničních choreografů (hlavně A. Tudora). Mimo hlavní město působí baletní scény v Malmö a v Göteborgu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: švédské divadlo.