svatojanská noc

Náboženství

Původně starověká náboženská slavnost s výrazně magickým podtextem konaná u většiny evropských národů (včetně Slovanů) na počest slunce a letního slunovratu. Podstata slavnosti, jejíž četné prvky vycházejí pravděpodobně z keltské, resp. keltsko-germánské mytologické tradice, spočívá v historicky utvářeném vědomí závislosti člověka na cyklických proměnách přírody, formujícím zvyky a obyčeje zakořeněné v pradávných kultech a rituálech. Víra, že v noci na 24. června se scházejí čarodějnice, rozkvétá zlaté kapradí, otevírají se skryté poklady, rostliny získávají léčivou moc ap., vytvořila rámec pestrých obřadů, které křesťanská církev ve snaze vymýtit pohanské zvyky přizpůsobila vlastní kultovní praxi a zasvětila 24. červen Janu Křtiteli (odtud svatojanská noc). V lidové tradici však i nadále přežívaly četné pohanské prvky původní slavnosti, které se staly součástí lidového folklóru (skákání přes oheň, házení věnců do vody).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 8. 2002
Autor: -red-