stud

Specifický lidský afekt, vznikající jako reakce proti původně biologicky determinovanému chování v průběhu socializačního procesu; nelibý cit vznikající z obavy před odsouzením za postoj či chování, které jsou v rozporu s konkrétním etickým vzorem, resp. ve vztazích mezi lidmi při reakci na skutečné či domnělé selhání, vniknutí do oblasti intimního života nebo snížení vlastní či cizí hodnoty. V ontogenezi jedince je s. spojen nejdříve s tělesnými funkcemi (vyměšování), s rozvojem myšlení a poznání se rozšiřuje na celou oblast chování a jednání korigovanou mravními normami. Nadměrný (patologický ) stud je jedním z podstatných rysů skoptofobie. V sociálně psychologickém kontextu je stud chápán jako citová reakce vyvolávaná zkušeností zpochybňující sebehodnocení a sebeúctu (stud jako emocionální výsledek diskrepance mezi hodnocením vlastní osoby a hodnocením druhých; reakce na selhání „já“ při sebehodnocení podle ideálu). V hlubinně psychologickém pojetí obrana proti exhibicionismu, proti tendenci nekriticky se prosazovat.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 8. 2006
Autor: -red-