Stuartovci

Dynastie vládnoucí v letech 1371–1707 ve Skotsku a v letech 1603–1714 v Anglii (kromě období 1649–1660 a 1695–1702). Zakladatel rodu byl anglonormanský rytíř Alan Fitzlaald (†1114), jehož syn Walter (†1177) se usadil ve Skotsku, kde získal pro svůj rod dědičnou funkci „stewardů“ čili hofmistrů královského dvora (odtud název rodu ve francouzské podobě Stuartovci). Šestý steward Walter III. (†1326) byl manželem Marjorie, dcery krále Roberta I. Bruce

. Jejich syn Robert se stal v roce 1371 jako vnuk Roberta I. prvním skotským králem z rodu Sturtovců. Za jejich vlády se stala ze Skotska pevná feudální monarchie (vládli: Robert II.

1371–1390, Robert III.

1390–1406, Jakub I.

1406–1437, Jakub II.

1437–1460, Jakub III.

1460–1488, Jakub IV.

1488–1513, Jakub V.

1513–1542, Marie Stuartovna

1542–1567 a Jakub VI.

1567–1625). Po vymření dynastie Tudorovců v Anglii roku 1603 nastoupili Stuartovci i na anglický trůn a obě země byly jejich vládou spojeny v personální unii (s výjimkou let 1649–1660 a 1695–1702) až do roku 1707, kdy bylo vytvořeno jednotné Spojené království Velké Británie (vládli: Jakub I.

1603–1625, Karel I.

1625–1649, Karel II.

1660–1685, Jakub II.

1685–1688. Po něm se ujali vlády jeho protestantské dcery Marie II.

1689–1694 a Anna I.

1702–1714; Marie II. vládla, po sesazení katolických Stuartovců roku 1689, spolu s Vilémem III. Oranžským

(ten vládl sám v letech 1695–1702). Katolická větev Stuartovců žila v emigraci ve Francii a marně se snažila získat britský trůn zpět (viz též jakobitská povstání). Dynastie vymřela Henry Stuartem, kardinálem a vévodou z Yorku (1725–1807).