stimulace

[Stymulace, latina] psychologie působení podnětu spočívající v předávání energií vnějších stimulů receptorům, čímž vzniká stav podráždění (excitace), zpracovávaný dále v procesu čití a vnímání ve formě počitkových a vjemových kvalit. Stimulace může vycházet buď z vnějšího prostředí (exteroreceptivní stimulace), nebo z prostředí vnitřního (interoreceptivní stimulace), může být vyvolána širším okolím (sociální stimulace) i vlastní aktivitou (autostimulace). Stimulace se vyznačuje zvýšenou připraveností všech funkcí organismu potřebných k danému výkonu. – V širším smyslu představuje stimulace podněcování, povzbuzování jedince (skupiny) k určitému výkonu (stimulace ke zvýšení pracovního úsilí, ke zrychlení činnosti a podobně).