statické zkoušky tvrdostí
Strojnictví
Velmi rozšířené laboratorní i provozní metody zkoušení materiálu, které z výsledků dovolují usuzovat i na jiné vlastnosti materiálu (pevnost v tahu, obrobitelnost). Tvrdost se zkouší pomalým vtlačováním indentoru (tělíska) předepsanou silou kolmo do zkoušeného materiálu, kde vytvoří vosk. Podle plochy nebo hloubky otisku se určí tvrdost materiálu. Viz také Brinellova tvrdost, Rockwellova tvrdost, Vickersova tvrdost.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
3. 10. 2006
Autor: -red-