staroměstské popravy

Exekuce vůdců povstání na Staroměstském náměstí

v Praze (21.6.1621). Po porážce vojska českých stavů v bitvě na Bílé hoře

(1620) následovala vlna represí, jejichž vrcholem byla exemplární poprava 27 předáků českého stavovského povstání. Nešlo o „27 českých pánů“ (jak je obvykle uváděno), z panského stavu pocházeli pouze 3 popravení – Jáchym Ondřej Šlik

, Václav Budovec z Budova

a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

. Zbývající byli rytíři (7) a měšťané (17). I když bylo povstání proti císaři Ferdinandovi II.

prezentováno především jako akce protestantů, mezi popravenými byl i katolík Diviš Černín z Chudenic

. Na popravišti tak skončili přední zástupci českých měst i rektor univerzity Ján Jessenius

. Exekuci provedl kat Jan Mydlář a to stětím hlavy mečem. Odsouzení byli potrestáni také ztrátou majetku, jeho novými vlastníky se obvykle stali císařovi oblíbenci.