Stanistaw Różewicz

[Ruževič], *16.8.1924 (Radomsko, Polsko) – †9.11.2008 (Varšava, Polsko), polský filmový režisér a scenárista. Začínal v roce 1946 jako asistent režie, později se uplatnil i jako scenárista a stal se jedním z nejvýznamnějších polských filmových tvůrců. V letech 1967–1968 a 1972–1980 byl uměleckým vedoucím výrobní společnosti Zespół Filmowy Tor, často režíroval i na divadle a v televizi. Za své celoživotní dílo byl vyznamenán polskou filmovou cenou Orel (2001), Komandérským křížem s Hvězdou řádu Obrození Polska (2003) a Zvláštní cenou Platinové lvy na FPHF (Festival polských hraných filmú) v Gdyni. O svém životě natočil středometrážní dokument Živé obrazy (1995). Na scénářích většiny svých filmů, jejichž častým tématem je válka, spolupracoval se starším bratrem, významným polským básníkem a dramatikem Tadeuszem Róźewiczem

(*1921). Vybraná filmografie (režie + scénář nebo spolupráce na něm): celovečerní debut z vesnického prostředí Obtížná láska (1953), drama o ženách, které přežily pochod smrti, Byly jsme tři (1956), příběh z prvního válečného dne Svobodné město (1958), drama o mládeži na scestí Čtvrtý z posádky (1959), povídkový film o válečných osudech dětí Rodný list (1961), satirická tragikomedie Hlas ze záhrobí (1962), psychologické drama Echo (1964), filozofická komedie Peklo a nebe (1966), rekonstrukce prvních válečných dnů Westerplatte (1967; Stříbrná cena na MFF v Moskvě), psychologické drama Samota ve dvou (1968), historický příběh Romantikové (1970), psychologické drama o soužití matky a dcery Dveře ve zdi (1973; Stříbrná mušle na MFF v San Sebastianu), psychologický válečný snímek Opadalo listí ze stromů (1975; Zvláštní cena poroty na FPHF v Gdaňsku), historický obrozenecký snímek Náruživost (1977; Zlaté lvy na FPHF v Gdaňsku), adaptace části románu Bolesłava Pruse Penzionát paní Latterové (1982), snímek o mladé herečce Žena v klobouku (1984; Stříbrná cena na MFF v Moskvě), historický film o Françoisi Villonovi

Podivný host (1989).