srážky

A) voda v tekuté nebo tuhé fázi vypadávající z oblaků na zemský povrch nebo srážející se z ovzduší a usazující se na zemském povrchu a předmětech. Srážky padají ve formě deště, sněhu (dešťových nebo sněhových přeháněk), deště se sněhem, mrholení, sněhových nebo ledových krupek, krup nebo se usazují ve formě rosy, jíní, jinovatky, námrazy a ledovky. Srážky jsou jedním ze základních činitelů vodní bilance zemského povrchu; b) množství vody dopadlé na zemský povrch v daném místě za určitý časový interval (hodinu, den, pentádu, dekádu, měsíc, roční dobu, rok). Obvykle se nazývá srážkový úhrn. Měří se v mm nebo cm výšky vodního sloupce spadlého bez odtoku a výparu na vodorovný povrch. 1 mm srážek odpovídá 1 litru na m². V České republice mají nejsušší nížiny ročně asi 450 mm srážek, nejvlhčí horské polohy přes 2000 mm za rok. Asi dvě třetiny srážek v České republice spadnou v teplé části roku od dubna do září. Vydatné srážky jsou tu spojeny obvykle s bouřkami nebo s tlakovou níží či brázdou nad střední Evropou. – Na sníh, mlhu i déšť se zachycuje značná část imisí z ovzduší. Srážky pak mohou obsahovat množství rozpuštěných a rozptýlených škodlivin. Rozpuštěné oxidy síry a dusíku mohou působit zvýšenou kyselost srážkových vod.