Sokol

Česká masová tělovýchovná organizace, založena roku 1862 z iniciativy M. Tyrše, který pro ni vytvořil vlastní tělocvičnou soustavu s původním českým názvoslovím, a J. Fügnera, který ji hmotně zajistil. Základní organizací byla Tělocvičná jednota pražská (1864 přejmenovaná na Sokol pražský) po jejímž vzoru se ustavovaly sokolské jednoty v dalších místech Čech a Moravy. Tyto jednoty se v 80. letech sdružily podle jednotlivých krajů do žup a roku 1889 vytvořena česká obec sokolská (ČOS), sdružující všechny sokolské jednoty v Čechách, a v roce 1892 vznikla Moravskoslezská obec sokolská, jež roku 1904 splynula s ČOS. V roce 1896 vstoupila ČOS do Evropské unie tělocvičných spolků. A roku 1870 založen časopis Sokol, a roku 1897 Věstník sokolský. Od roku 1882 pořádal Sokol veřejná tělovýchovná vystoupení – tzv. slety. Sokol se postupně stal masovým hnutím, úzce spjatým s národně osvobozeneckým zápasem českého národa v podmínkách rakousko-uherské monarchie. Vycházeje z Tyršova požadavku harmonického rozvoje tělesné, duševní i mravní stránky osobnosti a z jeho ideálu zdravého a všestranně vyspělého národa, pěstoval tělesnou a brannou výchovu, vyvíjel osvětovou činnost a působil na své členstvo v duchu demokratických a vlasteneckých idejí. Za 1. světové války se příslušníci Sokolu aktivně účastnili domácího i zahraničního (československé legie) odboje. Po vzniku Československa byla roku 1920 Česká obec sokolská reorganizována v Československou obec sokolskou (vytvořeny nové župy na Slovensku a Podkarpatské Rusi). Sokol, se jako celek stal oporou politiky Hradu a ideologie masarykismu. V letech nacistické okupace se členové i vedoucí funkcionáři Sokolu zapojili do odboje proti okupantům, a tak, roku 1941, byla ČOS nacisty rozpuštěna. V roce ale opět 1945 obnovila svoji činnost. Po Únoru 1948 se většina členů stala základem „obrozeného“ Sokolu, na jehož bázi byly v období let 1948–1949 sloučeny všechny československé tělovýchovné a sportovní organizace. Při reorganizaci československé tělovýchovy roku 1952 ČOS zrušena a Sokol se stal jedním z 6 tělovýchovných úseků. Podle vzoru českého Sokolu vznikaly koncem 19. a začátkem 20. století sokolské tělovýchovné organizace též v dalších, hlavně slovanských zemích.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Antonín Kalina, Dělnické tělocvičné jednoty, Emanuel Tonner, Hrad, Jan Zelenka-Hajský, Jindra, Josef Scheiner, Miroslav Tyrš, Praha, spolek, Stráž svobody.