smog

Meteorologie

[angličtina – smoke + fog, kouř + mlha], 1) směs exhalací kouřových plynů, výfukových plynů a mlhy vytvářející se za zvláštních meteorologických a topografických podmínek. a) smog londýnského typu s redukčními chemickými účinky se vyskytuje v ovzduší velkých měst a průmyslových oblastí zejména v zimním období za bezvětří při teplotní inverzi. Směs – aerosol – vzniká hlavně ze sazí, kapiček kyseliny sírové H₂SO₄, oxidu siřičitého SO₂ a oxidu uhelnatého CO. b) smog fotochemický (zjištěn poprvé v Los Angeles) vzniká z výfukových plynů (oxidy dusíku, nespálené uhlovodíky) fotochemickými reakcemi, podmíněnými zpravidla slunečním zářením, které iniciuje ve směsi radikálové reakce. Tento smog má oxidační účinky. Nežádoucí složkou tohoto typu smogu je ozon aj. Smog snižuje dohlednost a ohrožuje zdraví člověka, dráždí dýchací cesty, oči, poškozuje a ničí rostliny; 2) žíravé plyny, páry a aerosoly, vyskytující se ve zvýšené koncentraci v nižších vrstvách atmosféry v silně znečištěných oblastech.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: exhalace, městská mlha.