Slovenské učené tovarišstvo

Tovarišstvo literného umenia – národně kulturní spolek stoupenců bernolákovské

spisovné slovenštiny. Založen roku 1792 na podnět posluchačů generálního semináře

v Bratislavě. Mezi jeho vedoucí osobnosti patřili A. Bemolák, J. Fándly, J. Palkovič

aj. Spolek měl okolo 500 členů. Jeho hlavním cílem bylo vydávání knih v novém spisovném jazyce (bernolákovštině), rozvíjení slovenského národního společenského života, upevnění pozic nové spisovné formy a prostřednictvím jednotného slovenského jazyka dosáhnout sjednocení slovenského národa. Vedle hlavního centra v Tmavě měl spolek pobočky v řadě uherských měst a Vídni. Zanikl začátkem 19. století v důsledku zesíleného tlaku reakce.