skot domácí

Živočišná výroba / Zoologie

Domestikované formy vyhynulého pratura, Bos primigenius, od kterých jsou odvozena evropská plemena skotu domácího, nebo zebu, Bos indicus, od kterých jsou odvozena indická a patrně i africká plemena skotu domácího. Podle užitkových vlastností (užitkového typu) se plemena skotu domácího dělí na mléčná (skot černostrakatý, ayrshirský, jerseyský, červený dánský), masná (skot herefordský, aberdeen-anguský, charolIaiský, shorthornský) a skot s kombinovanou užitkovostí (skot simentálský strakatý, český strakatý, slovenský strakatý). Dříve se do užitkovosti zahrnoval i tah (trojstranná užitkovost), v současnosti se skot domácí k tahu prakticky nepoužívá. Skot domácí je hlavním producentem mléka (špičková dojivost přesahuje 10 000 kg mléka u jedné dojnice za rok), mléčného tuku (obsah v mléce 3,5–5,7 % v závislosti na plemenu), masa (denní přírůstky 1,0–1,2 kg) a surovin (kůže, rohovina) pro zpracovatelský průmysl. Významná je i produkce chlévské mrvy, která je základním prostředkem k obnově a zvyšování půdní úrodnosti. Chov skotu je základem živočišné, ale i rostlinné výroby. Skot domácí je uniparním zvířetem, jalovice pohlavně dospívají ve věku 8–12 měsíců, býci 10–12 měsíců. Říje se opakuje v intervalu 18–21 dní. Březost trvá 270–300 dní. V České republice se chová hlavně skot český strakatý, slovenský strakatý a pincgavský. Ostatní plemena, například skot ayrshirský, červenobílý švédský, červenostrakatý dánský, se používají pouze ke křížení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 10. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: červený dánský skot, charollaiský skot, jerseyský skot, kostromský skot, pastva, perlovina, savci, simentálský strakatý skot, tele, Turkmeni, turovití.