sídliště

Archeologie

Územně vymezené seskupení trvalých lidských obydlí, představujících jednotku osídlení (město, vesnice); zahrnuje vlastní obytné objekty, výrobní, hospodářské a technické objekty a zařízení občanské vybavenosti. – Historicky se podle situace v terénu rozeznávají sídliště rovinná a výšinná, podle půdorysu kruhová, řadová (ulicová) a shluková (s nepravidelnou zástavbou). Podle typu jsou sídliště centrální, s ústředním prostorem tržiště a k němu pravidelně řazenými bloky zástavby; řazená (ulicová), vznikající podél cesty, s tržištěm vytvořeným rozšířením ulice; pravidelná, vycházející z římského castra s pravoúhle se protínajícími komunikacemi; podhradní, vyrůstající při feudálním nebo církevním sídle, k němuž směřují cesty; ideální, uskutečňující racionální umělecký záměr (města barokní a renesanční, ale též novodobá).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 9. 2024
Autor: -red-