sídelní komora

Archeologie

Pojem užívaný v historické geografii a archeologii pro přirozeně vymezenou jednotku osídleného území. Rozsah sídelní komory byl značně rozrůzněný. Sahal od jednotlivých izolovaných sídliší obklopených vlastním ekonomickým zázemím k rozsáhlým regionům, které obsahovaly desítky sídlišť. Přirozenou hranici sídelní komory, kterou tvořil v našich podmínkách les, posouvala kolonizace, jež postupně spojovala rozdrobené sídelní komory a vytvářela jednotnou sídelní ekumenu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 27. 9. 2006
Autor: -red-