sfinga

[Řečtina], sfinx – v starověkém umění fantastický tvor z prvků býka, orla a lva. Ve staroegyptském umění monumentální socha s tělem Iva a hlavou panovníka nebo berana či jestřába (nejznámější Raachefova socha u jeho pyramidy). V umění Předního východu socha býka s mužskou hlavou a orlími křídly. Do řeckého výtvarného umění byla sfinga převzata z Egypta prostřednictvím Sýrie. V 7. století př.n.l. se objevuje sfingy jako oblíbený motiv bez obsahového významu zvláště v řecké keramice, později jako akrotérion i v architektuře. V římské době byla sfinga oblíbeným dekoračním motivem, například na nábytku.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: androkefalie, foinické výtvarné umění, Oidipus, Raachef Raabeová, skytsko-sarmatské výtvarné umění, thériomorfismus, Týfón.