sfairos

Filozofie

[Řečtina], pojem Empedoklovy filozofie vyjadřující ucelenou jednotu světa a člověka, kosmos. Kosmos původně znamenal v řečtině řád a krásu, čili něco dovršeného, úplného. Právě tento význam kosmu vstupuje do Empedoklova sfairu: znamená naprostou jednotu všeho v dokonalém prolnutí, je to Parmenidovo bytí. Dosažení ideálu stavu sfairos je však trvale nemožné, ale sfairos je největším přiblížením ke stavu plnosti. Chvilkový stav sfairos netrvá stále: po epoše úplného skloubení nastupuje éra rozrůznění. Uvnitř sfairos se objevuje svár (neikos), který vede k rozpadu. Klid, který na chvíli vlivem lásky (filia) zavládl ve sfairos, ustoupil pohybu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 8. 2006
Autor: -red-