Severní Irsko

Anglicky Northern Ireland – jedna z historických zemí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, na ostrově Irsko; 14 120 km², 157 miliónů obyvatel (1983), hlavní město Belfast. Administrativně se člení na 6 hrabství. Členité pobřeží. Pahorkatiny (Mourne, Slieve Donard, 848 m n.m.). Četná jezera (Lough Neagh, největší na Britských ostrovech). Mírné podnebí. – Původně jako celý ostrov bylo Irsko obýváno keltskými Iry. V 9.–11. století tato část ostrova zvláště těžce zpustošena norskými a dánskými vikingy; což usnadnilo pronikání anglického vlivu od 12. století. K úplnému podrobení Severního Irska došlo až v 1. polovině 17. století, kdy se irské obyvatelstvo dostalo do postavení menšiny. Poangličtění Severního Irska bylo spojováno s násilnou reformací a s usazováním protestantských kolonistů z Anglie a ze Skotska, hlavně za krále Jakuba I. po potlačení irského povstání roku 1603. Proto se později protestantská většina anglického či skotského původu stavěla odmítavě vůči irskému hnutí za nezávislost a 1921 odmítla spojení s tehdy vyhlášeným Irským svobodným státem. Již roku 1919 zřídila britská vláda pro 6 severoirských hrabství zvláštní separatistický parlament s převahou tzv. unionistů, tj. stoupenců zachování unie s Británií. Odtržení Severního Irska nebylo nikdy irskou vládou uznáno. Radikálním odpůrcem britské nadvlády v Severním Irsku je zejména IRA. Od srpna 1969 (pogrom unionistické pravice na katolickou čtvrť v Belfastu) přerostly sociální, náboženské a polititické rozpory do otevřeného konfliktu, zejména mezi unionistickými extremisty a IRA. Boj dvou národnostně a nábožensky odlišných skupin obyvatelstva vyplýval ze sociální a politické diskriminace irské katolické menšiny. Permanentní severoirskou krizi na pokraji občanské války se zatím britská vláda snaží marně řešit systémem mimořádných opatření a nasazením armády ("Krvavá neděle“ v Londonderry – vojenský zásah proti irským demonstrantům 30.1.1972; internační tábor Long Kesh).