senzomotorická činnost

Psychologie

Senzomotorika – soubor procesů spojujících oblast čití a vnímání s oblastí motoriky v rámci psychické regulace činnosti člověka. Vychází ze schopnosti nervového systému vytvářet neurofyziologický model podnětu a přenášet jej na výsledný pohybový (motorický) akt. Základní formou tohoto převodu je utváření dočasných nervových spojů při vzniku podmíněných reflexů na pozadí aktivace systému orientační činnosti jedince. Jednota vrozených reflexních mechanismů a mechanismů aktivní činnosti je základem pro vznik senzomotorických funkčních systémů, které mají výběrový charakter (selektivita senzomotorické činnosti) a jsou schopny asimilovat nové prvky chování a poznávání. Senzomotorický systém plní mimo jiné funkci signálního systému, spojujícího vnější svět s vnitřními stavy a potřebami subjektu. Zvláštní úlohu hraje senzomotorická činnost v teorii ontogeneze lidské psychiky J. Piageta.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 9. 2006
Autor: -red-