seldžucká říše

Mnohonárodnostní feudální stát vytvořený v průběhu 11. století Seldžuky. Seldžukové (součást kmenového svazu Oguzů, označováni podle své dynastie) přesídlili kolem roku 985 ze střední Asie (od ústí Syrdarje) do Chorásánu. Po přijetí islámu vstoupili do služeb dynastie Ghaznovců

, ale v roce 1040 se seldžucký náčelník Togrul-bek

vojensky střetl se sultánem z Ghazní, porazil jeho vojsko a získal vlastní území, jež se stalo základnou seldžucké expanze. Roku 1043 ovládli Seldžukové Chorásán

, v letech 1042 až 1051 západní Írán, v roce 1054 Ázerbájdžán a roku 1055 obsadili Bagdád. Ukončili vládu bújovské dynastie

a prohlásili se ochránci chalífátu. V následujících letech se zmocnili Arménie a po vítězství nad byzantskými vojsky u Manzikertu v roce 1071 i větší části Malé Asie, Sýrie a Palestiny. Tak byla vytvořena rozsáhlá seldžucká říše, jejímž centrem se stal nejprve Rej, později Isfahán. Formálně trvala až do roku 1157, po smrti sultána Melik Šáha v roce 1092 se však fakticky rozpadla na řadu samostatných sultanátů, z nichž se nejdéle (do začátku 14. století) udržel sultanát Konyjský či Rumský jádro pozdější osmanské říše

.