sebevědomí

Filozofie

Filozofie, v širokém smyslu vědomí sebe sama, sebepoznání a sebehodnocení; v užším smyslu vědomí vlastní hodnoty, sebedůvěra, sebejistota. Je vlastní jednotlivci i společnosti, skupinám, třídám a národům. V sebevědomí se člověk vyděluje z okolního světa a určuje své místo v koloběhu přírodních a společenských dějů. Poznává a hodnotí své znalosti, svůj charakter, své zájmy, ideály, celek své osobnosti jako myslící a cítící bytosti, jako činitele ve společenském životě. Jestliže se s. dostává na úroveň skutečně teoretického myšlení, nabývá charakteru reflexe a sebereflexe. Utváří se na určitém stupni vývoje a zrání osobnosti pod vlivem jejího způsobu života, zejména takových jeho momentů, jako je rozhodování, volba, sebekontrola, vědomí odpovědnosti za své činy. Sebevědomí působí na chování a životní aspirace jednotlivců i skupin. Vztah člověka k sobě samému se utváří prvotně na základě toho, jak jej poznává a hodnotí jeho společenské okolí; má proto od samého počátku sociální charakter. Je nejen produktem, ale i předpokladem společenského a kulturního rozvoje.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2006
Autor: -red-