Samos

Ostrovy

Geografie, historie, ostrov v Egejském moři v Jížních Sporadách při jihozápadním pobřeží Turecka o rozloze 476 km² se 42 tisíci obyvateli. Hlavním střediskem je město Samos. Hornatý povrch (do 1434 m n.m.), středomořská vegetace. Těžba bauxitu a mramoru. Ve starověku osídlen Ióny. Rozmach nastal za tyrana Polykrata, po jeho smrti Samos spadl pod perskou nadvládu. Po bitvě u Mykaly v roce 479 př.n.l. se ostrov stal členem athénského námořního spolku, v roce 440 se proti spolku vzbouřil a byl podroben Periklem. V roce 365 ovládli Samos znovu Athéňané, v roce 322 se stal samostatným a v roce 129 př.n.l. připojen k římské provincii Asia. Později byl pod nadvládou Byzance, Janovanů a Benátčanů, od poloviny 16. století Turků. Bukurešíským mírem v roce 1913 byl připojen k Řecku Zachovány jsou zbytky opevnění, divadla. 6 km na západ od města byla Héřina svatyně. Nejstarší chrám postaven kolem roku 800 př.n.l., druhý chrám z pol. 6. století př.n.l. byl tehdy největší v Řecku (51 x 102 m), brzy po dokončení vyhořel, byl obnoven a rozšířen. Svatyně byla ve 2.polovině 3. století n.l. zničena.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jan III. Dukas Vataces, Themistokles Sofulis.