Šalomounovy ostrovy

Rozloha: 28370 km² Počet obyvatel: 426 tis. (1998) Hustota zalidněni: 15 obyv./km² Státní zřízeni (rok vzniku): parlamentní stát, člen brit. Společenství (1978) Správní členění: 9 provincií, levit. Hlavního města Hlavní město: Honiara 44 tis. obyvatel Nejvyšší hora: Mt. Makarakomburu 2447 m Hlavní etnické skupiny: Melanésané 94%, Polynésané 4% Průměrný přírůstek obyvatel: 3,7% (1991–1996) Úřední jazyk: angličtina Gramotnost: 54% Náboženství: protestanti 78%, římští katolíci 19% Měna: 1 dolar Šalomounových o. (SBD) = 100 centů Hospodářství: zaostalé zemědělství, těžba HNP na 1 obyvatele: 900 USD Původními obyvateli dnešních Šalomounových ostrovů byli Melanésané

. Pro Evropu souostroví v roce 1568 objevili Španělé. V 18. století zemi znovuobjevili Francouzi, následoval příchod evropských osadníků a misionářů. Roku 1885 si zemi smlouvou rozdělila Británie a Německo. Severní část souostroví spravovala Německá Novoguinejská společnost, jižní ostrovy se staly v roce 1893 britským protektorátem. Po vzájemných územních kompenzacích mezi oběma velmocemi (týkajících se především Samoy) připadly celé Šalomounovy ostrovy roku 1899 Británii. Za druhé světové války je v roce 1942 okupovali Japonci, poté zde proběhlo mnoho pozemních i námořních bitev se Spojenci (včetně slavných bojů o ostrov Guadalcanal). Roku 1967 země získala částečnou samosprávu, v roce 1976 plnou. Roku 1978 byla vyhlášena nezávislost v rámci britského Společenství. Na počátku 90. let byla vláda kritizována kvůli nerespektování ústavy. Etnické spory na ostrově Guadalcanal vyústily v roce 1999 v občanskou válku. Roku 2003 začaly na ostrově působit mírové jednotky z Austrálie, Nového Zélandu, Fidži a Papuy-Nové Guiney, které zajaly vojenského diktátora Harolda Kekeho. Hlavou státu je britská královna Alžběta II.

, kterou zastupuje generální guvernér.