rumunské divadlo

Divadlo

Divadelní prvky byly obsaženy v lidových obřadech a zvycích. Do konce 18. století rumunské divadlo neexistovalo, vznikala pouze dvorská divadla, kde vystupovaly cizí herecké společnosti. V 19. století se rozvíjelo ochotnické divadlo v Bukurešti a jinde, v roce 1852 vzniklo Velké divadlo (od roku 1877 Národní divadlo). Divadlo muselo bojovat se silnou orientací rumunské kultury na francouzské umění. Postupně nastal rozvoj historického dramatu a satirické komedie. Koncem 19. století založeno sdružení dramatiků a herců, které mělo vliv na další vývoj rumunského divadla. Vynikla řada hereckých osobností a dramatiků (B. P. Hasdeu, V. Alecsandri a zvl. I. L. Caragiale). Pod vedením A. Davily a dalších pronikl do Národního divadla realismus, naturalismus a moderní divadelní směry. Divadelní síť byla podstatně rozšířena po 2. světové válce. Od roku 1954 pracuje v Bukurešti Institut divadelního a filmového umění I. L. Caragialeho (v letech 1948 – 1954 Dramatická konzervatoř). Dramatikové V. Eftimiu, A. Baranga,. I. Naghiu (*1932), M. Sorescu (*1936) aj. Režiséři L. Ciulei, D. Esrig (*1931), L. Pintilie (*1933), A. Serban (*1944) a další. Velký rozvoj zaznamenalo i loutkové divadlo.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 9. 2000
Autor: -red-