rozptyl částic

Jaderná fyzika, děj, při kterém dva svazky objektů (jeden z nich může být v klidu nebo je terčem) vstupují do interakce. Interakce vede buď ke změně pohybové energie objektů (pružný rozptyl částic), nebo ke zvýšení vnitřní energie částic, popřípadě ke vzniku částic nových (nepružný rozptyl částic). Vstupující i vystupující částice se registrují. Úkolem teorie rozptylu částic je popsat vznik konečného stavu částic na základní znalosti popisu interakce, nebo ze znalosti konečného stavu tento popis navrhnout. Rozptyl částic má základní význam pro studium vlastností (struktury) mikroobjektů a pro popis interakcí. Pomocí rozptylu částic byla objevena struktura atomového jádra, hadronů aj. Rozptyl částic je někdy nepřesně nazýván srážka. Viz také Rutherfordův vzorec.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 9. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: dosah jaderných sil.