rožmberské dominium

[Rožmberské dominyum], rožmberské zboží – država pánů z Rožmberka, největší a nejkompaktnější feudální panství v českém státě; od 14. století tvořilo samostatnou berní jednotku, bylo nedělitelné a od 15. století bylo spravováno vladařem rožmberského domu. Mimořádné postavení rožmberského dominia vyplývalo z jeho ekonomického, politického a vojenského významu v jižní části Čech a úzce souviselo s privilegii a právy Rožmberků (soudní práva, právo razit mince, přednostní postavení rožmberského vladaře na zemském soudu a sněmu v Praze). Rožmberské dominium se vytvářelo od přelomu 12. a 13. století; k jeho nejstarším centrům patřily Prčice, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Přídolí, Vyšší Brod a hrad Blankenberg v Horních Rakousích. V polovině 13. století byly Vokem z Rožmberka založeny hrad Rožmberk, rodový klášter ve Vyšším Brodě a okolní vesnice; pánům z Rožmberka dále patřil Prudnik na Opavsku (dnes PLR) a dočasně hrabství Raabs v Dolních Rakousích. Začátkem 14. století zaokrouhlili Rožmberkově svou rodovou základnu dědictvím po pánech z Krumlova a dočasně získali Zvíkov. V průběhu 14. století došlo k dalšímu podstatnému rozšíření držby: Nové Hrady, Třeboň, Choustník, Sedlčany, Strakonice, majetky na Plzeňsku (Mýto, Strašice) a v Horních Rakousích (Haslach). Za husitství rožmberské dominium oporou boje Rožmberků s tábory; Rožmberkové ovládli klášter Zlatá Koruna, ale nepodařilo se jim podřídit si České Budějovice. Již od 13. a 14. století bylo rožmberské dominium pevně organizováno (purkrabství); 1371 vznikl rožmberský urbář (nejstarší šlechtický v Čechách), fungoval rožmberský manský systém. Od 2. poloviny 15. století sílily snahy o další rozvoj rožmberského dominia jako organického a hospodářského prosperujícího celku. Vrchnost prosazovala nové formy podnikání, zejména rybníkářství, těžbu drahých kovů (1515 rožmberský horní řád), pivovarnictví; vznikaly ovčíny a první sklárny. Zároveň byla zdokonalena centrální správa rožmberského dominia (ústřední komora a buchhalterei v Českém Krumlově). Počátkem 16. století došlo k rozporům mezi Petrem IV. z Rožmberka a jeho synovci, které vedly k dočasnému rozdělení rožmberského dominia. Po smrti Petra IV. z Rožmberka 1523 se na základě jeho testamentu snažil nejvyšší český purkrabí Zdeněk z Rožmitálu a další šlechtici převzít části rožmberského dominia do svého vlastnictví, ale nový vladař rožmberského domu Jindřich VII. z Rožmberka (1496–1526) obnovil jednotu rožmberského dominia 1569–1589 byl v čele správy rožmberského dominia v hodnosti regenta J. Krčín z Jelčan a Sedlčan. V 2. polovině 16. století byly k rožmberskému dominiu připojeny Bechyně, Vimperk, Roudnice, Stráž nad Nežárkou, Libeň u Prahy; na Moravě Helíštejn s Lipníkem nad Bečvou, ve Slezsku horní město Rychleby (dnes Zloty Stok, PLR) a Silberberg (dnes Srebrna Góra, PLR). Zadlužení Rožmberků donutilo Petra Voka z Rožmberka prodat asi dvě třetiny rožmberského dominia, novým centrem rožmberského se stala Třeboň; Český Krumlov získal císař Rudolf II.; přesto zůstal třetím nejbohatším velmožem v zemi. Roku 1611 zdědili rožmberské dominium Švamberkové. Na hospodářskou jednotu rožmberského dominia navázalo jihočeské panství Eggenberků, později Schwarzenberků.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Rožmberkové.