Roman Polański

Biografie / Herectví / Režie

*18.8.1933 (Paříž, Francie), vlastním jménem Rajmund (Roman) Liebling, kosmopolitní (podle občanství francouzský) filmový režisér a herec polského původu. Pochází z bohaté židovské rodiny. Jeho rodiče se nešťastně vrátili do Krakova krátce před vypuknutím války a oba skončili v koncentračním táboře, odkud se vrátil jen otec. Polańskému se podařilo uniknout z židovského ghetta těsně před jeho likvidací a přežít válku pod jiným jménem na venkově. Po osvobození měl na přání otce studovat techniku, ale od roku 1949 vystupoval v rozhlase, na divadle a později i v různých filmech (zejména v dramatech Andrzeje Wajdy, jemuž také krátce dělal asistenta). V letech 1954–1959 vystudoval režii na Vysoké škole filmové v Lodži a již během studií se proslavil i za hranicemi Polska svými školními snímky (zejména Dva muži a skříň, Když padají andělé), v nichž se již naplno projevila jeho záliba v černém humoru a v bizarních lidských vztazích. Po skončení studií strávil dva roky v Paříži a po návratu do Polska natočil krátkometrážní grotesku Šibalové, která mu vynesla řadu ocenění na různých festivalech. Svůj mimořádný talent potvrdil i svým celovečerním debutem, překvapivě vyzrálým psychologickým dramatem Nůž ve vodě (1962), jehož mezinárodní úspěch ho okamžitě zařadil mezi světové tvůrce. Bohužel v Polsku se snímek stal terčem stranické kritiky, Polanskému byla prakticky znemožněna další tvorba a umělec se proto rozhodl pro emigraci. Usadil se v Paříži, kde se seznámil se svým budoucím scenáristickým spolupracovníkem a přítelem Gérardem Brachem a kde zahájil svou zahraniční kariéru. Už jejich první snímky realizované ve Velké Británii (Hnus, Slepá ulička) vzbudily pozornost odborníků i diváků, za což se mu dostalo pozvání do Hollywoodu, kde natočil mistrovský horor Rosemary má děťátko, který odstartoval dobovou vlnu satanských hororů. Po tragické smrti své druhé manželky Sharon Tate (hlavní ženská představitelka v Plesu upírů), která byla v osmém měsíci těhotenství brutálně zavražděna fanatickou bandou Charlese Mansona, opustil Hollywood. Vrátil se o několik let později, aby zde natočil své nejlepší dílo, temnou krimi Čínská čtvrť. V roce 1977 však musel kvůli mravnostnímu deliktu s nezletilou dívčinou opustit USA znovu, tentokrát natrvalo (svou slabostí pro mladé dívky trpěl i v Evropě, ale bez vážnějších následků). Získal francouzské občanství, usadil se v Paříži a filmu se již věnoval s menší intenzitou a také se střídavými úspěchy (podařil se mu i komerční propadák Piráti). Jako výrazný herec se uplatnil i ve filmech jiných režisérů a také se příležitostně věnoval divadelní režii (na počátku 80. let se po dlouhé době vrátil do Polska, kde inscenoval Shafferova Amadea). Pro vrcholnou tvorbu tohoto charismatického, ale i velmi složitého umělce je charakteristická záliba v kontroverzních tématech, sexu, bizarnostech a v ponuré, depresivní atmosféře. V roce 1983 vydal vlastní autobiografii s názvem Roman. Jeho manželkami byly herečky Barbara Kwiatkowśká (1959–1961) a Sharon Tate (1968–1969). V roce 1989 se stala jeho manželkou francouzská herečka Emmanuelle Seigner, která hrála v jeho filmech Frantic, Hořký měsíc a Devátá brána.

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): odbojářské drama Nezvaní hosté (1954, herec), drama ze dnů varšavského povstání Kanály (1956, herec), film o světě potápěčů Vraky (1957, herec), školní snímek Dva muži a skříň (1957, + scénář, herec), absolventský film Když padají andělé (1957, + scénář, herec), komedie Co řekne žena? (1958, herec), drama z prvních dnů po přepadení Polska Německem Lotna (1959, herec),), komedie Šilhavé štěstí (1959, herec), pohled na život polské mládeže Nevinní čarodějové (1960, herec), příběh židovského chlapce v době okupace Samson (1961, herec), krátkometrážní groteska Šibalové (1962, + scénář), výtečné psychologické drama a mimořádně úspěšný celovečerní debut Nůž ve vodě (1962, + spol. na scénáři, herec; Cena FIPRESCI na MFF v Benátkách, nominace na Oscara), efektní, hororově laděný psychologický portrét mentálního rozpadu osobnosti dívky, zatížené sexuálními zábranami, Hnus (1965, + spol. na scénáři, herec; Zvláštní cena poroty na MFF v Berlíně), černá gangsterská komedie Slepá ulička (1966, + spol. na scénáři; Zlatý medvěd na MFF v Berlíně), groteskní parodie na draculovské horory Ples upírů (1967, + spol. na scénáři, herec), mistrovská adaptace slavné hororové novely Iry Levina Rosemary má děťátko (1968, + scénář; nominace na Zlatý glóbus a na Oscara za nejlepší scénář), naturalistická adaptace slavné Shakespearovy tragédie v produkci Hugha Hefnera Macbeth (1971, + spol. na scénáři a produkci), surrealistická erotická komedie Co? (1973, + spol. na scénáři, herec), mistrovská chandlerovská krimi z Los Angeles třicátých let Čínská čtvrť (1974, + spol. na scénáři, herec; nominace na Oscara za režii a v dalších devíti kategoriích), bizarní horor podle románu Rolanda Topora Nájemník (1976, + spol. na scénáři, herec), věrná a nákladná adaptace románu Thomase Hardyho Tess z d'Urbervillů pod názvem Tess (1979, + spol. na scénáři; César a nominace na Oscara za režii), neúspěšná dobrodružná komedie Piráti (1986, + spol. na scénáři), brilantní, hitchcockovsky laděný kriminální thriller a divácký hit Frantic (1988, + spol. na scénáři; též uváděno pod názvem 48 hodin v Paříži), stylově vytříbené erotické drama podle románu Pascala Brucknera Hořký měsíc (1992, + spol. na scénáři a produkci), psychologické drama Pouhá formalita (1993, herec), psychologické drama na téma spravedlivé odplaty a odpuštění podle divadelní hry Ariela Dorfmana Smrt a dívka (1994), satanský horor podle bestselleru Artura Péreze – Reverteho Dumasův klub s názvem Devátá brána (1999, + spol. na scénáři a produkci), vynikající válečné životopisné drama podle autobiografické knihy polského klavíristy Wladyslawa Szpilmana Pianista (2002, + herec a spol. na produkci; Zlatá palma na MFF v Cannes, Oscar za nejlepší režii, nominace na Oscara a na Zlatý glóbus za nejlepší film, Cena americké Národní společnosti filmových kritiků za nejlepší režii a nejlepší film, César za nejlepší film a nejlepší režii aj.), Wajdova adaptace populární polské komedie Aleksandra Fredra o konfliktu dvou rodin Pomsta (2002, herec), nová adaptace klasického románu Charlese Dickense Oliver Twist (2005, + spol. na produkci), akční komedie Křižovatka smrti 3: Tentokrát v Paříži (2007, herec).

Vytvořeno: 9. 7. 2008
Aktualizováno: 17. 1. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: Alejandro Amenábar, Claude Berri, Ennio Morricone, Ira Levin, Krzysztof Komeda, polská kinematografie, Sven Nykvist.