řízení

Spojovací technika, soubor řídicích obvodů sloužící k sestavování spojení mezi účastníky spojovacího systému. Probíhá podle číselných informací (volené číslo) a logických funkcí (algoritmy pro řízení dílčích spojovacích úkonů). Vyvíjelo se od individuálního, plně decentralizovaného (každá spojovací cesta je plně vybavena řídicími složkami), přes částečně centralizované do registrů a určovatelů až k plně centralizovanému, řešenému jako centrální programové řítení. S ohledem na časovou složku může řízení pracovat jako synchronní (voliče se nastavují přímo v okamžicích, kdy přicházejí impulsy od číselnice), nebo jako asynchronní (spínací prvky se nastavují v jiné době, než probíhá volba).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: telemechanika.