rity katolické

Náboženství

Forma bohoslužebných obřadů katolicismu, utvořená tradicí a uznaná a usměrněná církevními předpisy. V průběhu historie se v katolicismu vyvinuly a ustálily dva základní typy ritů – ritus západní či latinský a rity východní. Západní ritus zahrnuje ritus římský, ambroziánský, galský a západogótsky, až na nepatrné výjimky se uplatňuje již jen ritus římský, k němuž patří největší část katolíků (římskokatolická církev). Liturgickým jazykem je latina, po II. vatikánském koncilu s možností kombinace s národním jazykem. K východním ritům patří rity východních křasťanských církví sjednocených s Římem (uniatství), ritus řecký či řeckobyzantský, vlastní sjednoceným pravoslavným, tvořícím v rámci katolicismu řeckokatolickou církev, rity syrskoantiochijské, ritus maronitský, chaldejský, koptský aj. Pro všechny východní rity je charakteristická nejen specifická forma obřadů, ale i liturgický jazyk a některé otázky disciplíny kněží, ustálené v jednotlivých východních církvích před jejich spojením (unií) s Římem (například celibát).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 7. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: kostel.