Rijeka

Města a obce

Přístavní město v Chorvatsku v Rijeckém zálivu. 168000 obyvatel. Průmysl loďařský, ropy, petrochemický, papírenský, tabákový, potravinářský. Dopravní křižovatka. Moderní výstavba hlavně v městské čtvrti Sušaku. Divadla, muzea, archiv, galerie, univerzita (založena 1973). Na místě dnešní Rijeky existovala ve starověku nejprve foinická, pak etruská a liburnská osada, ovládnutá roku 28 př.n.l. Římem, v 7. století n.l. pak chorvatskými kmeny. Ve středověku byla lénem patriarchů aquilejských. Ve 13. století vzniklo pod hradem Frankopanů město Rijeka (italsky Fiume). V roce 1471 přešla pod vládu Habsburků, 1717 prohlášena svobodným přístavem. V letech 1808–1814 byla obsazena Francouzi, 1814 vrácena Rakousku a 1822 se stala součástí uherského království. Roku 1849 byla obsazena J. Jelačičem a připojena k Chorvatsku. 1868 prohlášena se svým okolím za zvláštní správní oblast uherského království (tzv. Uherské přímoří) v čele s guvernérem. Stala se druhým nejvýznamnějším obchodním přístavem rakousko-uherské monarchie, konkurujícím Terstu. V roce 1918 se italská většina zdejšího obyvatelstva vyslovila pro připojení města k Itálii. V době jednání pařížské mírové konference v letech 1919–1920 o italsko-juguslávských hranicích obsadil Rijeku v září 1919 oddíl italských nacionalistů v čele s básníkem G. D'Annunziem, který zde zřídil státní útvar „Stato del Carnaro“ (září 1919 – prosinec 1920) – předobraz budoucího italského fašistického státu. Na základě rapallské dohody z roku 1920 byla Rijeka prohlášena samostatným mezinárodním přístavem. Jugoslávsko-italskou dohodou z roku 1924 byla však připojena k Itálii, zatímco Jugoslávie získala její dosavadní předměstí Sušak s menším přístavem. Na základě pařížské mírové smlouvy 1947 byla Rijeka podstoupena Jugoslávii.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 8. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Nettunské dohody, Rijecký záliv, Středozemní moře.