Rífské povstání

Národní osvobozenecké povstání berberských kmenů v severním Maroku

(centrum v horské oblasti Rífu

) proti španělským a posléze i francouzským kolonizátorům v letech 1920-1926. Bylo vyvoláno pokusy koloniální administrativy ve Španělském Maroku

rozšířit svou moc, omezující se v letech 1912-1920 pouze na pobřežní pásmo, i na vnitrozemí, na horské oblasti Rífu. Rífské berberské kmeny zahájily ozbrojený odpor, v červenci roku 1921 porazily jejich oddíly celý španělský expediční sbor a ukořistily tisíce pušek, desítky kulometů a děl, což jim umožnilo přejít k vojenským akcím v širokém měřítku. Dne 19.9.1921 vyhlásilo shromáždění 12 kmenů Rífskou republiku

v čele s vůdcem povstání Abd al-Karímem

. Vojenské úspěchy republiky trvaly téměř 4 roky, roku 1924 získala kontrolu prakticky nad celým vnitrozemím Španělského Maroka. Roku 1925 se boje přenesly i na území Francouzského Maroka. Francie nasadila proti povstalcům moderně vyzbrojenou armádu (150 000 vojáků) pod velením maršála P. Pétaina

. Koordinovanými ofenzívními akcemi francouských a španělských vojsk byli povstalci v letech 1925-1926 poraženi, dne 25.5.1926 Abd al-Katím kapituloval.