Riegova vzpoura

Vojenství

Povstání španělských vojenských jednotek v čele s plukovníkem Rafaelem de Riego y Núnez (1820). Vzpoura vypukla v lednu v Cádizu mezi vojáky, kteří měli odplout potlačit povstání ve španělských koloniích v Latinské Americe. Základním požadavkem povstalců bylo obnovení ústavy z roku 1812. Poté, co povstání začalo i v Madridu, byla 8.3.1820 platnost ústavy obnovena a svolané cortesy (zastupitelský sbor) začaly přijímat liberální zákony. Roku 1822 se Riego stal předsedou cortesů. Vývoj v zemi zneklidnil ostatní velmoci, které na kongresu ve Veroně rozhodly o vojenském zásahu proti povstalcům. Akci měla provést francouzská armáda, jejíž sbor překročil v červnu 1823 Pyreneje a obsadil Madrid. Rozhodující bylo francouzské vítězství v bitvě u Trocadera (31.8.1823). Díky intervenci se na trůn vrátil Ferdinand VII., které posléze rozpoutal vlnu represí. V jejím průběhu byl popraven i Riego.

Vytvořeno: 11. 3. 2008
Aktualizováno: 11. 3. 2008
Autor: mim