regulace

Ekonomie

Ekonomie, regulování – druh nevědomého i vědomého ovlivňování. Vědomé regulace používají člověk a společenský systémy podle vzoru přírody jako druh cílového ovlivňování. Je vždy doplňkem jiného druhu cílového ovlivňování (řízení, spravování). Funkcí regulování je udržovat stabilitu regulovaného systému v mezích, které určují dědičné informace nebo které stanovil subjekt regulování, a zabraňovat odchylkám. Subjektem vědomého regulování jsou mocenské orgány, řídicí pracovníci, velitelé ap. Jeho objektem jsou procesy probíhající v umělých, člověkem konstruovaných systémech (například v topném systému), v přírodních systémech (například regulace vodního toku) a do určité míry také v systémech společenských (regulace cen, regulace mezd). Mocenský orgán, řídící pracovník ap. je konceptorem regulování, určuje jeho program, na vlastním procesu regulování se podílí jen zčásti. Funkci regulátora svěřuje často technickým systémům. Regulování automatické je technický proces, v němž regulátor pracuje programově podle algoritmů vložených mu kopceptorem, bez zásahu člověka. Tak vznikají systémy automatického regulování. Procesy cílového ovlivňování v hospodářských systémech jsou často kombinací řízení a regulování. Úkolem mocenského orgánu je hledat jejich optimální proporci za daných konkrétních podmínek.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 8. 2006
Autor: -red-