řecké národně-osvobozenecké povstání 1821-1829

Osvobozenecké hnutí řeckého lidu proti turecké nadvládě. – Významnou roli v jeho přípravě sehrála tajná revoluční organizace Philiki Hetairia (založená 1814 v Oděse). Všeobecné povstání vypuklo 25.3.1821. V lednu 1822 vyhlásilo Národní shromáždění v Epidauru nezávislost Řecka a přijalo ústavu demokratického charakteru – tzv. Epidaurský organický statut. Turecká vláda odpověděla represemi (masakr na Chiu). – Spory mezi představiteli povstalců vyvolaly v letech 1823–1824 a 1824–1825 dvě občanské války. Turecká strana byla 1825 posílena součinností vojsk sultánova egyptského vazala Mehmeda Aliho a v průběhu let 1826–1827 zaznamenala řadu vojenských úspěchů. Národně osvobozenecký boj Řeků přesto pokračoval v dubnu 1827. Řecké Národní shromáždění přijalo novou ústavu a zvolilo J. A. Kapodistriase hlavou státu. Pod vlivem hrdinného zápasu řeckého lidu i mezinárodní situace, změněné v řecký prospěch, došlo v červenci 1827 k uzavření Londýnské konvence mezi Velkou Británií, Francií a Ruskem, požadující ukončení války a uznání řecké autonomie. Turecká vláda konvenci ignorovala a teprve porážka u Navarina a drinopolský mír 1829 v rusko-turecké válce donutily sultána uznat v roce 1830 nezávislost Řecka.