Razinovo povstání

Povstání donských kozáků (1670–1671). Skupina donských kozáků vedená atamanem Stěpanem (Stěnkou) Timofejevičem Razinem

podnikala v druhé polovině 60. let 17. století loupeživé nájezdy do dolního Povolží a k severnímu pobřeží Kaspického moře. Jejich výpady byly stále odvážnější. Vybírali poplatky od lodí plujících po Volze, kradli náklad kupeckých člunů a roku 1668 vyrazili na výpravu do Persie. Na jaře 1669 odrazili loďstvo vyslané proti nim perským šáhem, poté se vrátili do Astrachaně. Roku 1670 dobylo asi 7000 Razinových mužů Carycin, posléze také Saratov a Simbirsk. V červnu kozáci dobyli i Astrachaň a vydrancovali ji. Razin zde vyhlásil kozáckou republiku a vydal se na sever, aby v podobných akcích pokračoval po celém toku Volhy. Nakonec se projevila převaha pravidelné armády a Razinovy oddíly byly v říjnu 1670 rozprášeny u Simbirska. Razin uprchl na Don, ale jeho prestiž rychle klesala a po exkomunikaci patriarchou byl kozáckými vůdci vydán státní moci. Roku 1671 byl v Moskvě zaživa rozčtvrcen, následovaly trestné výpravy armády do kozáckých oblastí.