Ramapithecus

Zoologie / Paleontologie / Archeologie

[Řečtina, ramapitéus], ramapiték – rod vymřelých primátů. Známy dva druhy: Ramapithecus punjabicus, ramapiték indický, a Ramapithecus wickeri, ramapiték africký. Kosterní pozůstatky radiometricky datovány na 12–14 mil. let, tj. do svrchního miocénu až nejspodnějšího pliocénu. Zástupci byli asi 100–110 cm vysocí a dosahovali hmotnosti asi 20–25 kg. Lebeční kapacita činila 350–380 cm³. Pohybovali se bipedálně a přední končetiny sloužily i k jiné činnosti, například ke sběru potravy. Ramapitéci žili v otevřených savanách a byli vegetariáni. Přestože měli silně ustupující čelo, plochou mozkovnu, výrazné nadočnicové valy a poněkud vystupující čelisti, měli i mnoho hominidních znaků: parabolický zubní oblouk, malé špičáky, třenové zuby lidského typu i velikostí a zkrácenou horní čelist. – Pokud ramapitéci patří do vývojové linie hominidů, pak pravděpodobně navazují na druh Dryopithecus sivalensis a předcházejí vývoji rodu Australopithecus . Vývoj ramapitéků asi probíhal paralelně na velkém území Indie a Číny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Hominidae, Kenyapithecus.