ráj
Náboženství / Slova, zkratky a rčení
Hebrejsky eden, edem – místo, kde podle náboženských představ přebývají po smrti duše spravedlivých a bohabojných věřících ve věčné blaženosti (křesťanství) či rozkoši (islám). Historicky se z původní nediferencované představy říše mrtvých společné duším všech zemřelých vydělila představa ráje a pekla jako dvou aspektů odměny a trestu za pozemský život, utvářená a modifikovaná různými náboženskými systémy starověku v rozličných podobách (staroegyptský ráj na svatých polích Aalu, řecky Élysion). Polarita ráje a pekla jako odrazu věčného boje dobra a zla byla zdůrazněna v mazdismu, odkud pronikla ve formě koncepce církevně ideologického charakteru zejména do křesťanství a islámu, v jejichž kontextu byla rozšířena o další diferencující prvky (očistec, předpeklí). Současná teologie se snaží sladit tradiční obraz ráje jako utěšené zahrady a pekla jako ohnivého podzemí tvrzením, podle něhož nelze chápat ráj a peklo v jejich doslovném (tj. absolutizovaném) významu, ale pouze v jejich fenomenální abstrakci (pocit uspokojení či výčitek svědomí, prožívaný vyvolenými nebo hříšníky).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
1. 4. 2024
Autor: -red-