radiotechnika

Elektronika

Obor založený na využití kmitů o vysokém kmitočtu a elektromagnetických vln k bezdrátovému přenosu informací, nejčastěji řeči, obrazu a dat. Vysoké kmitočty (modulované nebo nemodulované) jsou do prostoru vyzařovány anténou. V přijímači jsou opět demodulovány a přeměněny v žádaný druh informace. Základy radiotechniky spočívají na objevech M. Faradaye (1831), J. C. Maxwella (1865) a H. Hertze (1887). Zdokonalením těchto objevů A. S. Popovem (1895) a G. Marconim (1897) bylo umožněno uskutečnit radiové spojení na větší vzdálenost. Nová etapa rozvoje radiotechniky nastala nejdříve vynalezením elektronky, následně polovodičových diod, tranzistorů a dále se pak rozvíjela díky dalším polovodičovým prvkům a jejich integraci a miniaturizaci. Současné mobilní telefonní, datové a satelitní sítě jsou stále založeny na základních principech elektromagnetických vln a radiotechniky.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 5. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: násobič kmitočtů, radiostanice, radiotelegrafie, rozhlasová technika, sdělovací technika, vysokofrekvenční technika.