radiolokátor

Elektronika

[Radyolokátor, latina], radar – přístroj ke zjišťování pozemních, námořních a vzdušných cílů a k určování jejich povahy i polohy. Princip radaru je založen na odrazu ultrakrátkých radiových vln. Hlavními částmi radaru jsou vysílač se směrovou anténou a citlivý směrový přijímač. Při nárazu na překážku se část vysílané elektromagnetické energie odrazí a na obrazovce se projeví jako světlý bod. Na stupnici obrazovky radaru lze odečíst vzdálenost cíle (je dána časem mezi vysláním a příjmem impulsu) a výšku cíle (s přesností 0,1 stupně). Radar dosáhl velkého rozšíření za 2. světové války ve vojenství a teprve později v letecké a námořní dopravě pro zjišťování překážek a pro řízení provozu v prostoru letiště. Další použití nalezl radar v meteorologii a astronomii.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 5. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: aerologie, cw radar, dosah radiolokátoru, indikátor, izoecho, pozorování, radiolokace.