psychologie sportu

Psychologie

Obor aplikované psychologie rozvíjený od 5O. let 20. století. V širším záběru se zabývá studiem vztahu specifických dispozic sportovce ke sportovnímu výkonu a jeho následkům. V užším pojetí zkoumá osobnost a psychosociální zázemí sportovce (respektive trenéra) ve vztahu k prováděné sportovní činnosti, analyzuje a predikuje předpoklady úspěšného výkonu, zabývá se rozborem aktuálních příčin úspěchu či selhání ve sportovním výkonu (problematika psychické zátěže v rámci zvládání předstartovních stavů, spojená s problematikou individuálních předpokladů psychické odolnosti), studiem přímých i nepřímých následků sportovního výkonu a sportovní činnosti (faktory profesionálně podmíněných stresů, frustrací a deprivací, problematika únavy) ap. Zvláštní kategorií psychologie sportu tvoří oblast zabývající se psychickou či komplexní regenerací sportovců (psychodiagnostická činnost spojená s činností terapeutickou a preventivní), která navazuje na širší rámec poradenské činnosti. Pro současnou psychologii sportu je příznačný mezioborový přístup k předmětu studia, spjatý se snahou o integraci dílčích poznatků do uceleného a konzistentního celku.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2000
Autor: -red-