psychoid

[Řečtina], termín uměle vytvořený v 1. polovině 20. století ve snaze vysvětlit souvislost biologických a psychických vlastností hmoty v rámci „univerzální interpretace duševna“; hypoteticky vysouzená vlastnost (,jednotka“) psychobiologického charakteru odkazující na filozofickou kategorii entelechie. Podle metafyzicky orientovaného představitele vitalismu H. Driesche zprostředkující činitel mezi hmotným (fyzickým) a nehmotným (psychickým), vyplňující „mezery“ fyzikálních jevů jako entelechiální princip, blízký Wundtovu pojmu apercepce. Podle vitalistického výkladu paměti E. Bleulera (paměť jako funkce spojující vědomí s hmotou) zvláštní faktor, představující neurčitelný počátek paměti, která je vlastní i neorganické hmotě, spekulativní předpoklad plastičnosti hmoty, umožňující všťěpování psychických dat na nejobecnéjší úrovni (psychoid jako potenciální možnost „být psychickým“).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 10. 2006
Autor: -red-