psychická bariéra

Lékařství / Psychologie

Psychická zábrana, znemožňující projevovat se v určitých situacích přirozeným, vnitřnímu stavu člověka odpovídajícím (spontánním) způsobem, více či méně normativní překážka vložená do psychické struktury jedince na základě individuální zkušenosti, spojené s nepříznivým hodnocením (sankcionováním) určitých projevů; konstitučně i situačně determinovaný faktor inhibující (brzdící, omezující, korigující) v určité oblasti (směru) psychickou činnost člověka v rámci jeho chování. Jako psychické bariéry mohou působit některé sociální (společenské) normy, hodnotové orientace, psychické či psychopatologické dispozice (emocionální labilita, neurotické rysy, různé formy psychopatologických komplexů) ap. Psychické bariéry se běžně neprojevují (nejsou vyvinuty) u malých dětí, u osob trpících některými duševními poruchami (schizofrenie), u těžších stupňů oligofrenie a u déletrvajících (protrahovaných) intoxikačních stavů. Intenzita psychických bariér závisí především na osobnostních charakteristikách každého jedince.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 11. 2006
Autor: -red-