přírodní ohniskovost

Parazitologie, znak některých onemocnění spočívající v tom, že jejich původci, specifičtí přenašeči i živočichové (rezervoáry původců) se současně vyskytují v přírodních podmínkách (ohniskách) nezávisle na existenci člověka. Člověk nebo domácí zvíře se nakazí původcem onemocnění od divokých zvířat při pobytu v ohnisku výskytu. Nejčastěji se přenos uskutečňuje bodnutím a sáním krve členovci, například klíšíaty. Přírodní ohniska v původních biocenózách se označují jako primární, v kultivované krajině jako antropogenní. Lokality zvláště příhodné pro udržování patoergonta jsou elementární ohniska. Mezi onemocnění vyznačující se přírodní ohniskovostí patří například mor, tularémie, klíšťová encefalitida a vzteklina. Teorii o přírodní ohniskovosti nákaz zformuloval v roce 1939 parazitolog J. N. Pavlovskij.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: ohnisko.