princip asociační

Psychologie

Též zákon nebo zákony asociační – způsoby spojování psychologických prvků (počitků, představ, myšlenek, citů, motorických aktů) bez ohledu na to, zda spojení odpovídá nebo neodpovídá skutečnosti. Idea takového spojení se objevovala již v antice, například u Platóna a Aristotela. Termín „asociace“ užil poprvé J. Locke v roce 1698 pro nepravdivá a nerozumná spojování představ. D. Hume tak označoval spojení prvků obsahu vědomí bez ohledu na to, zda odpovídá podstatě věci; rozlišoval asociace podle podobnosti, podle dotyku v prostoru a čase a podle příčinnosti. G. W. F. Hegel popíral, že se jedná o skutečné zákony, neboť v asociacích nalézal mnoho nahodilého a fantastického. – Ve skutečnosti se asociace psychofyziologicky zakládají na podmíněných reflexech, tj. dočasných spojích, kdy objevení jednoho členu asociace pravidelně vyvolává objevení členu druhého. Viz také asociační zákony.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 11. 2006
Autor: -red-