přežitky

Takové pozůstatky minulosti, jež neodpovídají dosaženému stupni sociálně ekonomického a kulturního vývoje, avšak uchovávají se v podmínkách nového společenského zřízení. Týkají se zejména forem společenských vztahů, tradic, zvyků, norem a standardů chování, idejí, představ, názorů a vkusu. Předpokladem vytvoření ideje přežitků je vědomí kontrastu minulosti a přítomnosti. Takové vědomí vznikalo již ve starověkém Řecku u některých filozofů. Myšlenka přežitku se však vyhranila teprve v novověku

. Tak francouzští osvícenci, když stavěli do protikladu osvícenství s „věkem nevědomosti“, tj. středověkem

, přičítali přežívání různých anachronismů

hlavně nevědomosti a síle zvyku. Vědecké objasnění přežitků podal teprve marxismus, vycházející z učení o sociálně ekonomických formacích. Nová společnost nemůže překonat negativní dědictví minulosti ihned nebo v krátké době, nýbrž reakční a konzervativní způsoby myšlení, zvyky a tradice se uchovávají Ještě dlouhou dobu po vzniku nové společnosti. Klasikové marxismu-leninismu ukazovali na to, že v historii nikdy neexistovaly „čisté“ společenské řády, které by byly zbaveny negativních pozůstatků minulosti. S vítězstvím socialismu se sice od základu mění sociálně ekonomická základna společnosti, avšak nová společnost nese na sobě ještě po dlouhou dobu stopy a „mateřská znaménka“ těch společenských poměrů, z nichž vznikla. Jsou to především pozůstatky kapitalismu, ale též vzdálenější minulosti (například pokud jde o náboženství ). Boj s přežitky a jejich postupné překonávání vyplyvají ze zájmů dalšího rozvoje společnosti, z jejich neslučitelnosti s podstatou socialismu. K přežitkům třeba přistupovat diferencovaně, analyzovat jejich příčiny a obezřetně volit metody jejich překonávání. Nelza také považovat všechno negativní, co se ještě objevuje v životě socialistické společnosti, za pouhé přežitky minulosti. Mezi přežitky kapitalismu náleží především ty protispolečenské jevy, které bezprostředně souvisí se soukromovlastnickými a vykořisťovatelskými tradicemi kapitalistické společnosti, jako je parazitismus, rozkrádání vlastnictví, dále výrazné projevy individualismu, sobectví, nacionalismu, byrokratismu ap. K udržování nebo oživování přežitků přispívá též vliv kapitalistických zemí, působení buržoazní propagandy, ale i porušování principů společnosti, zejména demokratického centralismu, hmotné zainteresovanosti, kolektivismu ap. Proces překonávání přežitků minulosti je podmíněn celkovým stupněm zralosti sociálně ekonomických vztahů, dosaženým stupněm kulturního vývoje, vytvářením zdravé ideové a morální atmosféry v kolektivech, úspěchy dosaženými jak při zdokonalování společenských vztahů, tak ve formování člověka.