Pražský Hlahol

Český smíšený (původně mužský, ženský sbor byl ustaven až po 18 letech) pěvecký sbor založený roku roku 1861 J. Lukesem. Úkolem Hlaholu bylo vedle zpěvu i vypisování cen na skladby s cílem podněcovat domácí skladatele k původní tvorbě a podporovat vzájemné vztahy všech pěveckých spolků, které byly v Čechách a na Moravě po vzoru pražského Hlaholu zakládány. Pod vedením významných osobností (Smetana, Bendl, Knittl, ve 20. století potom Křička, Smetáček, Tomáš, Kasal) se Hlahol záhy vypracoval ve vynikající hudební těleso, které účinkovalo při všech slavnostních příležitostech (odhalování pomníků, kladení základního kamene Národního divalda aj.), vystupovalo s Českou filharmonií, vypomáhalo při výpravných operách, účinkovalo v rozhlase a zasloužilo se o pohotové uvádění domácích novinek. Významné byly jeho zájezdy po vlasti i do ciziny, odkud sbor přivážel řády a medaile za špičkové pěvecké výkony. V roce 1992 se ujal práce sbormistra Zdeňek Šulc, kterému se podařilo zvýšit počet členů sboru a zkvalitnit jeho reprodukční úroveň natolik, aby mohly být nastudovány reprezentační programy nejen pro koncerty v tuzemsku, ale zejména v zahraničí. Současně obnovil práci s komorním orchestrem, složeným převážně z mladých interpretů (členů České filharmonie, FOK, SOČR). Tím byl rozšířen okruh repertoáru o kantáty, mše a oratoria, uváděné jak v sále pražského Hlaholu, tak ve Smetanově síni, Rudolfinu i kostelích a chrámech doma i v zahraničí. Kromě toho má Hlahol v repertoáru velké množství skladeb a cappella našich i zahraničních autorů. Na přelomu tisíciletí měl sbor 60 členů, průměrný věk sboru je cca 35 let. Od roku 2001 je uměleckým vedoucím Roman Z. Novák. Pražský Hlahol má i dětský sbor.