pražské dohody

Politologie

Vžité označení tří dohod uzavřených v letech 1945–1946 v Praze mezi československou vládou a předsednictvem Slovenské národní rady (SNR) a upravujících vzájemný vztah mezi ústředními a slovenskými národními orgány. První pražská dohoda, uzavřená 1.6.1945, vymezila postavení slovenských národních orgánů – SNR a sboru pověřenců. Stanovila, že SNR je nositelkou státní moci na Slovensku a že jí přísluší veškerá zákonodárná, vládní a výkonná moc na Slovensku, pokud není výslovně vyhrazena ústředním státním orgánům. Nejvyšším výkonným orgánem vládní moci na území Slovenska se stal sbor pověřenců, odpovědný jednak SNR (v rámci záležitostí spadajících do její kompetence), jednak vládě ČR (v celostátních záležitostech). Druhá pražská dohoda z 11.4.1946 doplňovala a rozváděla první pražskou dohodu, posilovala kompetenci vlády a prezidenta republiky v personálních otázkách na Slovensku, stanovila postup při udělování vyznamenání a milosti prezidenta republiky, upravovala zásady spolupráce ústředních a slovenských orgánů v oblasti legislativy a řešila některé problémy hospodářské organizace na Slovensku. Třetí pražská dohoda z 28.6.1946 měla neutralizovat důsledky volebního vítězství Demokratické strany. Stanovila mj. předběžnou kontrolu nařízení SNR vládou, podřízenost pověřenců příslušným ministrům a oprávněnost vlády vykonávat výkonnou moc na Slovensku přímo. Třetí pražská dohoda se stala východiskem pro řešení vzájemného vztahu mezi ústředními a slovenskými národními orgány v Ústavě 9. května.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 27. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gustáv Husák.