právní subjektivita

Právo

[Právní subjektyvita], způsobilost být subjektem (účastníkem) právního vztahu, způsobilost mít v právních vztazích práva a povinnosti. Právní subjektivita vzniká zásadně narozením a zaniká smrtí. Právní subjektivita některých organizací je v právních normách vymezena pojmem právnické osoby. Právní subjektivita státních orgánů je vymezena zpravidla jejich pravomocí. Od právní subjektivity je třeba odlišovat způsobilost k právním úkonům.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 9. 2006
Autor: -red-