povstání Wata Tylera

[vota tajlera], největší protifeudální povstání ve středověké Anglii, vyvolané r. 1381 zhoršením životních podmínek rolníků a řemeslníků v důsledku krize feudalismu od pol. 14. století. Zlořády ve společnosti odhalovali zejména lidoví kazatelé, radikální stoupenci J. Viklefa. Podnětem k povstání bylo vypsání daně z hlavy (poll tax) r. 1380. Střediskem byla jihoanglická hrabství Kent a Essex, kde rolníci dobyli r. 6.6.1381 hrad Rochester a 7.6.1381 si zvolili za vůdce W. Tylera. Osvobodili z vězení lollardského kazatele J. Balla, který se stal spolu s Tylorem jejich mluvčím. Povstalci táhli na Londýn, kde jim dne 13.6. otevřeli brány. Ve městě bylo popraveno mnoho vysokých hodnostářů (arcibiskup canterburský) a došlo k pronásledování zahraničních obchodníků a lichvářů. Z obavy před dalším rozšířením povstání byl Richard II. nucen odvolat daň z hlavy a mezi dalšími ústupky slíbit zrušení nevolnictví. Většina povstalců pak Londýn opustila. Dne 15.6. byl Tyler při jednání s králem zavražděn; krátce nato Richard II. své sliby a již vydané charty zrušil a rozptýlené povstalecké jednotky byly zničeny. Povstání Wata Tylera přesto při spělo k ústupu nevolnictví a nahrazování roboty peněžitými platy.